5SFakultní nemocnice Olomouc

MENU

SOUTĚŽ | PUTOVÁNÍ ZA ŽIVOU VODOU

V rámci projektu 5S vyhlašujeme soutěž „Putování za živou vodou“. Cílem je během tří následujících měsíců navštívit co nejvíce studánek se „živou a léčivou vodou“ tak, aby byla naplněna všechna S našeho projektu (Sport - chůze ke studánce, Strava - vezmi si sebou něco zdravého na jídlo na výlet, Stres - u studánky chvíli relaxuj, Stop kouření - přece nebudeš v krásné přírodě na výletě kouřit a Spánek - po výletu se ti bude krásně spát).  Sdílejte s námi fotografie, které pořídíte u navštívených studánek a vyhrajte zajímavé ceny. Fotografie je nutné sdílet ve FB skupině společně s hashtagem #zivavoda nebo #živávoda. Čím více studánek navštívíte a následně nám pošlete, tím větší šanci na výhru získáte. Pravidla soutěže si přečtěte ZDE. 

Na téma voda by se dalo napsat mnoho tlustých knih. Voda přece tvoří více než dvě třetiny lidského těla, než se narodíme, plaveme několik měsíců ve vodě, vodu přijímáme, vodu vylučujeme, bez vody se obejdeme pouze několik dní, vodou se umýváme, voda může být léčivá… Bez vody se zkrátka neobejdeme.

Studánky, prameny, zdroje pitné vody jsou od nepaměti lidmi ochraňovány - bez pitné vody se neobejde ani člověk, ani zvířata. Vodě byla vždy připisována velká moc, někdy i kouzelná a zázračná. Když se k tomu přidalo třeba popsané zjevení nějakého svatého, narodilo se poutní místo. A tak se lidé vydávali na poutě za zázračnou vodou – nejvíce známé jsou asi Lurdy ve Francii.

V rámci léčebných účinků vody nelze opominout rodáka z Jeseníka, světově proslulého Vincenze Priessnitze, který byl průkopníkem a autorem systému léčebného účinku studené vody. V době rozkvětu lázní v Jeseníku se k němu sjížděly evropské celebrity a kromě léčby studenou vodou absolvovaly i pracovní terapii.

Vincenz Priessnitz doporučoval:

  1. Spát v chladném prostředí a při otevřeném okně a pokaždé mít tolik čerstvého vzduchu, aby se člověk nikdy nezapotil.
  2. Po povstání z postele se okoupat, otřít nebo omýt a vypít několik sklenic vody.
  3. Po osušení provést vzdušnou lázeň a při tom se intenzivně pohybovat, pak se projít nebo pracovat, až se ruce a nohy zahřejí.
  4. Studenou snídani a studenou večeři.
  5. Hodně se procházet a pracovat venku.
  6. Nejíst žádnou teplou polévku.
  7. Když se člověk prostřednictvím práce nebo jinak poněkud unaví, dostane závrať nebo má strach, pak si má omýt obličej a nohy třít ve studené nožní lázni tak dlouho, až se celý zahřeje, a i po velkém vyčerpání nic nejíst.
  8. Při zkaženém žaludku se musí pít hodně vody, přiložit si tenký obklad (zábal na břicho), hodně se zdržovat v chladném prostředí a mírně se pohybovat.
  9. Při spánku musí být teplota v pokoji maximálně 14°C.
  10. Ráno časně vstávat a časně jít spát.
  11. Požívat prostá jídla a málo sladkostí nebo vůbec žádné.
  12. Dle možnosti se vyhýbat všem zahřívajícím nápojům.
  13. V příbytku se teple neoblékat, chodit bez punčoch, s výjimkou cestování, kdy člověk nemá žádný pohyb.

Partneři soutěže

  

Co byste měli vědět

Lékaři často upozorňují na nutnost správného pitného režimu. Jeho nedodržení může vést k některým příznakům, jako jsou zácpa, únava, ospalost, bolesti hlavy a celková nevýkonnost. Mírný dlouhodobý nedostatek tekutin často ani neregistrujeme, ale může mít další závažné zdravotní důsledky jako bolesti kloubů, může dojít k poruše ledvin (například vznik ledvinných kamenů), vzniku námahového astmatu, komplikacím diabetu mellitu, žilním trombózám a cévním mozkovým příhodám. Na druhé straně ani nadměrný příjem vody není zdravý, dochází k přetěžování ledvin a kardiovaskulárního aparátu a v extrému může dojít k „otravě vodou“.

  • Lidský organismus v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody a toto množství musíme nahradit. V těle se vytvoří asi 300 ml vody v rámci metabolismu, v potravě přijmeme asi 900 ml vody a zbytek musíme dostat do těla v podobě tekutin.
  • Potřeba tekutin je individuální a závisí na mnoha faktorech (hmotnost, věk, pohlaví, složení stravy, tělesná aktivita, teplot a vlhkost prostředí, druh fyzické činnosti, aktuální zdravotní stav).
  • Pocit žízně je už známkou lehké dehydratace. Podle amerických doporučení lze doporučené množství tekutin vztáhnout ke kalorickému příjmu, kdy pro dospělého je dávka 1,0 ml/kcal u dětí 1,5 ml/kcal (4,19-6,29 ml/kJ).

  • Nejzdravějším nápojem je čistá voda (pitná z vodovodu, studny, studánky, balená kojenecká voda a slabě mineralizovaná přírodní voda bez oxidu uhličitého).
  • Minerální vody nejsou vhodné jako základ pitného režimu a dále nejsou vhodné u některých chorob (hypertenze, srdeční selhání, ledvinné kameny), jejich příjem by neměl být vyšší než 0,5 l denně (středně mineralizované- např. Magnesia, Mattoni).
  • Vody sycené oxidem uhličitým bychom měli konzumovat v omezeném množství, mohou způsobit žaludeční potíže, zvyšují dechovou a srdeční frekvenci.
  • Mezi nevhodné nápoje patří všechny „soft drinky“, hlavně pro obsah cukru (prázdné kalorie, zvyšuje pocit žízně), oxidu uhličitého (viz výše) a kyseliny fosforečné (možnost vzniku osteoporózy).